O stromech, půdě a našich kořenech...

"...Kontakt s půdou a rostlinami přináší lidem radost a útěchu. Práce učí trpělivosti, člověk se při ní pohybuje stejně rychle a přiměřeně jako plyne čas. Pečujeme o pole a zahrady, a tím se staráme o svět. Je to svět, kde se vše s každým novým jarem a létem opakuje, a to člověku dává pocit jistoty. Při dotyku s hlínou se člověk automaticky napojuje na dlouhé generace předků a přejímá jejich postoje...

Zahrádka i sad jsou součástí kultury trvající tisíce let. Během té doby se proměnily stromy i člověk... Stromy nás velice jemně vychovávají k obrazu svému. Obděláváme půdu, ale ona si nás také kultivuje. Nejsme na světě sami. Naši průvodci jsou podivní a skoro beztváří...

Skrze půdu, zahradu, stromy, květiny se nám otevírá paralelní vesmír. Instinktivně mu rozumíme, protože i my v sobě neseme kus vegetativní, rostlinné inteligence. Mnohem mladším a jiným způsobem fungujícím rozumem, či dokonce vědeckým myšlením jej málokdy pořádně uchopíme, protože rostlinný svět ještě nepracuje se slovy..."

Volně převzaté myšlenky z knihy Václava Cílka "Co se děje se světem?" (2016)